Od roku 2025 se mění zákoník práce. Češi jsou v šoku, konečně se dočkali

Nová úprava zákoníku práce, která je platná od roku 2025, přinese řadu změn, které ovlivní jak firmy, tak zaměstnance. Sektor informačních technologií, který se již nyní potýká s nedostatkem odborníků, bude těmito změnami zasažen nejvýraznější. 

Nová pravidla pro výplatu mezd přinesou zaměstnancům větší svobodu. Lidé, kteří pracují přes hranice nebo často cestují, si budou moct nechat posílat výplatu v zahraniční měně. To ocení hlavně ti, co dojíždí za prací do ciziny nebo pracují na dálku třeba z Bali či jiných destinací. Týká se to především ajťáků, kteří často fungují jako digitální nomádi a potřebují dostávat peníze v eurech nebo dolarech.

Tato změna konečně odstraní zbytečnou byrokracii a uleví hlavně těm, kteří museli dosud řešit převody mezi měnami. Pro firmy to znamená jednodušší administrativu při vyplácení zahraničních pracovníků. Zaměstnanci si tak budou moct vybrat měnu, která jim nejvíc vyhovuje podle toho, kde zrovna žijí nebo pracují.

Hybridní modely práce budou hitem

Práce z domova už dávno není žádná novinka, zvlášť v IT světě. A teď to bude ještě lepší. Díky novým pravidlům si budou moct ajťáci sami říct, kdy chtějí pracovat - stačí se jen domluvit s šéfem. Žádné striktní od-do, prostě svoboda v tom, kdy člověk sedne k počítači.

Konečně se taky vyřeší ta věčná otázka proplácení nákladů na domácí pracovnu. Elektřina, internet, topení - všechno bude mít jasná pravidla. Firmy budou přesně vědět, co mají platit, a zaměstnanci, na co mají nárok. Žádné dohadování nebo nejasnosti. Pro všechny to znamená férový a průhledný systém, kde každý ví, na čem je.

Změny v odměňování některé šokují

Firmy už nebudou muset dodržovat složité tabulky zaručených mezd. Místo toho bude platit jen jedna hranice - minimální mzda. Je to velká změna hlavně pro soukromé firmy, které si konečně budou moct samy nastavit, kolik komu zaplatí. Šéfové firem tak dostanou volnější ruku v tom, jak nastaví platy. Můžou líp reagovat na to, jak se daří ekonomice nebo jak si stojí jejich byznys.

Pro zaměstnance to znamená, že jejich výplata bude víc záviset na dohodě s firmou a na tom, jak si na trhu stojí. Tenhle jednodušší systém má pomoct hlavně menším firmám, které se dosud musely složitě probírat různými tabulkami. Teď budou mít jasno - stačí dodržet minimální mzdu a dál už je to na domluvě se zaměstnanci. Od ledna si nejhůř placení zaměstnanci polepší.

Minimální mzda se zvýší na 20 800 korun měsíčně. Je to reakce na zdražování a snaha zajistit lidem důstojnější život. Hackerské útoky jsou čím dál větší problém. Proto musí firmy, které zajišťují třeba dodávky elektřiny nebo vody, nově myslet i na pojistku proti kyberútokům. Stát tím chce ochránit důležité podniky před následky hackerských útoků. Když už k nějakému útoku dojde, pojišťovna pomůže pokrýt škody a firma se z toho rychleji vzpamatuje.

Daňové úlevy pro podporu inovací

Stát chystá nové daňové bonusy pro firmy, které se pustí do výzkumu. Je to reakce na to, že české firmy v poslední době málo inovují. Zatímco v zahraničí se firmy předhánějí v nových nápadech, u nás to trochu vázne. Podniky si budou moct odečíst z daní víc peněz, když je dají do vývoje nových věcí. Může jít třeba o lepší výrobní postupy nebo úplně nové produkty. Je to takový finanční kopanec do zadku - kdo se snaží být lepší a modernější, ten ušetří na daních.

„Podle dat Českého statistického úřadu podíl inovujících firem v Česku klesá. V letech 2020 až 2022 inovovalo v Česku 44 procent podniků, což je o dvanáct procent méně než v období 2018 až 2020, které se vyznačovalo mimořádným inovačním úsilím firem. Nová legislativa klade důraz na podporu výzkumu a vývoje prostřednictvím daňových úlev. Tento krok je příležitostí a impulzem pro firmy posílit své inovační aktivity,“ prozradila Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.