Lenka prodělala infarkt, ale nic si nepamatuje.
Foto: Pexels
Když se Lenka probudila v nemocnici, vůbec netušila, co se stalo. O život ji málem připravil srdeční infarkt a následný syndrom zlomeného srdce. Naštěstí měla vedle sebe své dva syny, kteří pohotově zareagovali. Starší z nich ji bez váhání resuscitoval a díky jeho odvaze dnes Lenka znovu stojí na nohou.
Lenka (40 let) z Břeclavi se probudila v nemocniční posteli asi před dvěma týdny a netušila, jak se tam dostala. Postupně se z vyprávění svých synů a informací od lékařů dozvěděla, že prodělala drobný srdeční infarkt a zřejmě i Takotsubo syndrom, známý také jako syndrom zlomeného srdce. Co se přesně stalo, si Lenka nepamatuje, a tak si celou událost skládá jako mozaiku.
„Podle mých blízkých jsem ten den byla na cvičení, pak jsem připravila dětem večeři a učila se se synem. Když se kluci chystali do postele, začala jsem si připravovat jídlo do práce na další den. Najednou mě syn našel ležet na gauči, sípala jsem a nemohla dýchat. Starší syn okamžitě zavolal záchranku a podle instrukcí dispečera mě oživoval, dokud nepřijeli záchranáři. Bez jeho pomoci bych tady už nebyla,“ líčí Lenka dramatické chvíle, které zná pouze z vyprávění.
Syndrom zlomeného srdce je velký problém
Příčina náhlého selhání srdce zůstává nejasná. Lékaři se domnívají, že na vině mohlo být jablko, které Lenka jedla a které jí zaskočilo. Stres a šok z toho, že se nemohla nadechnout, mohl vést k rozvoji Takotsubo syndromu. Další možností je, že drobný infarkt, který Lenka prodělala, byl samotným spouštěčem jejího stavu.
„Do té doby jsem neměla žádné výrazné problémy se srdcem. Když mi před několika lety náhle zemřela maminka na infarkt, rozhodla jsem se pro jistotu podstoupit všechna možná vyšetření – všechna byla v pořádku. Jen asi před 3,5 rokem jsem měla zvýšený tep a dostala na to léky,“ vzpomíná Lenka.
Cítí se unavená, ale stále se nevzdává
Lenka je po srdeční příhodě stále velmi unavená, obtížně se jí chodí a i běžné činnosti ji vyčerpávají. „Po každé i té nejmenší aktivitě si musím lehnout. Věřím však, že se to časem zlepší,“ říká Lenka, která pracuje jako zdravotní sestra. Zároveň je nesmírně pyšná na své syny, kteří v krizové situaci zachovali klid a dokázali pomoci.
„Starší syn, patnáctiletý, mě teď nenechá skoro nic udělat, dokonce žehlí. Kontroluje mě i přes den, jestli jsem v pořádku,“ říká s úsměvem. Lenku nyní čeká ještě řada kontrol. Lékaři pečlivě sledují, jak se po léčbě stav jejího srdce vyvíjí a zda se jeho stav vrátí do normálu. Pokud by se srdce zcela nezotavilo, bude možná nutné zavést defibrilátor, který by v budoucnu chránil před opakováním nebezpečné arytmie.
Zdroje: autorský text, příběh pacientky, MaVe