Jiří i po infarktu sportuje a nechce se vzdát svého koníčku.
Foto: Pexels
Jiří, který pochází z Prahy, je příkladem toho, že ani těžké zdravotní komplikace nemusejí člověka odradit od toho, co miluje. Ani infarkt, ani mrtvice mu nevzaly lásku ke sportu, které se i přes omezení nadále věnuje. Jak se Jiřímu podařilo zůstat aktivním a co ho motivovalo, žít s únorou v srdci, ale s nadšením pro pohyb?
Jiřího život se dramaticky změnil na počátku roku 2000. Až do svých 53 let neměl zdravotní problémy, ale osudového dne, kdy se chystal do práce, ho manželka našla ležet na zemi. „Vůbec si na to nevzpomínám. Údajně jsem byl při vědomí a mluvil," říká Jiří.
Infarkt mu zcela změnil život
Sousedé ho rychle zavezli do Fakultní nemocnice v Motole, kde se jeho stav zhoršil a došlo ke kolapsu. „Měl jsem infarkt," popisuje Jiří. Lékaři ho oživili a okamžitě zprůchodnili postiženou tepnu. Poté byl uveden do umělého spánku a pečovali o něj na jednotce intenzivní péče.
Po probuzení se musel vypořádat s těžkými následky infarktu. Částečně ochrnul na nohu a kvůli zavedené tracheotomii nemohl mluvit. „Byl jsem rád, že jsem naživu," doplňuje Jiří. Na kardiologické klinice v Motole strávil několik týdnů, během nichž mu byly dvakrát zavedeny stenty pro zajištění průchodnosti koronárních tepen.
Začal rehabilitovat a vracet se do normálu
Pomalu začal s rehabilitací, aby znovu rozhýbal postiženou nohu. Po dvou měsících mohl odejít domů, ale cesta k plnému zotavení byla dlouhá. Jiří musel podstoupit pravidelné kontroly u prof. MUDr. Petra Ošťádala, který ho tehdy jako mladý sekundární lékař provázel celou rekonvalescencí.
Na nemocenské byl celý rok, ale pak se rozhodl, že se už do práce nevrátí. „Po infarktu jsem jen dokončil jeden rozdělaný projekt a pak jsem raději zůstal doma v klidu," vysvětluje. Jiří se ale nevzdal svého největšího koníčku – sportu. Sice s omezeními, ale pokračoval v tom, co ho bavilo nejvíc, v kanoistice a dalších aktivitách.
Prodělal mrtvici a další infarkt
Tím ale jeho problémy neskončily. V roce 2015 při cvičení Jiřímu vypadla činka z ruky a náhle se mu udělalo nevolno. „Ukázalo se, že jsem prodělal slabou mrtvici," říká Jiří. O čtyři roky později se mu opět přitížilo a došlo k další srdeční příhodě. Od té doby bojuje s poruchami srdečního rytmu. „Stále chodím na pravidelné kontroly a raději si i sám měřím tep a tlak," popisuje Jiří. Brzy by mu měla pomoci katetrizační ablace, speciální zákrok, který má za cíl zničit tkáň způsobující arytmie.
„Pan Jiří je příkladem člověka, který i přes vážné srdeční potíže a prodělanou mozkovou příhodu dokázal díky aktivní péči o své zdraví a pravidelnému cvičení vést kvalitní život," říká prof. Ošťádal.
Zdroje: autorský text