Antibiotická rezistence může do roku 2050 zabíjet více lidí než rakovina, varují odborníci

Odborníci varují před stále rostoucím problémem bakteriální rezistence vůči antibiotikům, která by mohla mít do budoucna fatální následky. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace by do roku 2050 mohlo na infekční onemocnění zemřít celosvětově až 10 milionů lidí ročně, což je více než na rakovinu.

Problém antibiotické rezistence byl ústředním tématem XLIII. výroční konference Společnosti všeobecného lékařství, která se konala v Karlových Varech. Odborníci se zde zaměřili na rostoucí hrozbu rezistence vůči antibiotikům, která ohrožuje efektivitu moderní medicíny.

Diskutovalo se o závažnosti tohoto problému, který již nyní ovlivňuje léčbu běžných bakteriálních infekcí, a o nutnosti implementace nových strategií. Mezi navrhovanými řešeními se hovořilo o zodpovědnějším předepisování antibiotik, lepším diagnostickém zázemí a intenzivnějším vzdělávání jak zdravotníků, tak samotných pacientů, aby se zabránilo dalšímu rozvoji této závažné hrozby.

Nevhodné předepisování antibiotik jako hlavní problém

Jedním z hlavních problémů je podle lékařů nevhodné předepisování antibiotik. „Někteří lékaři bohužel při běžných onemocněních volí antibiotika se širokým spektrem účinku. Tyto léky však podporují vznik bakteriální rezistence, tedy odolnost bakterií vůči určitým druhům antibiotik," upozorňuje MUDr. Igor Karen, praktický lékař, infektolog a místopředseda pro profesní záležitosti SVL ČLS JEP.

Situace je obzvláště kritická v nemocničním prostředí, kde se mohou vyskytovat takzvané nozokomiální infekce. Tyto infekce představují vážnou hrozbu pro hospitalizované pacienty a jejich léčba je často velmi náročná kvůli rezistenci vůči běžným antibiotikům.

Česko na předních příčkách v předepisování rizikových antibiotik

Česká republika se v rámci Evropy potýká s častým předepisováním některých druhů antibiotik. „Patříme mezi země, kde se často předepisují makrolidy – což jsou antibiotika s vysokým rizikem rozvoje bakteriální rezistence," varuje MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru SVL ČLS JEP.

Experti proto představili nový Doporučený postup pro racionální používání antibiotik. „Cílem je vytvořit text jako výsledek mezioborové shody, který reflektuje aktuální přístupy k racionální antibiotické léčbě, zejména v praxi," vysvětluje MUDr. Karen.

Diagnostika jako klíč k správné léčbě

Zásadním problémem zůstává předepisování antibiotik na virová onemocnění. „V případě virů antibiotika nepomohou," zdůrazňuje MUDr. Bezdíčková. Naštěstí mají lékaři k dispozici různé diagnostické metody pro určení původce onemocnění, včetně vyšetření C-reaktivního proteinu nebo rychlých antigenních testů.

Nadějí do budoucna by mohla být nová generace antibiotik, jejich vývoj je však náročný a nákladný proces. „Když se podaří vyvinout nové antibiotikum, není automaticky dostupné všem. S trochou nadsázky se dá říci, že zůstává uložené v trezoru a používá se pouze ve výjimečných případech u skutečně rezistentních infekcí. Pouze tak si lék může uchovat svou účinnost," uzavírá MUDr. Karen.

Antibiotika nesmí být předepisována zbytečně

Situace si vyžaduje komplexní a promyšlený přístup, který bude zahrnovat odpovědnější předepisování antibiotik lékaři, zlepšení diagnostických metod k přesnějšímu určení typu infekce, a také důkladné vzdělávání pacientů o správném užívání antibiotik.

Cílem je, aby antibiotika byla využívána pouze tehdy, když jsou skutečně potřebná, což přispěje k omezení vzniku rezistentních bakterií. Jen tímto způsobem můžeme předejít katastrofickému scénáři, kdy by antibiotika přestala účinkovat a běžné infekce by se opět staly život ohrožujícími, což by mělo vážné následky pro celou moderní medicínu v následujících desetiletích.