NATO v krizi: Evropské země navyšují výdaje na obranu, ekonomové bijí na poplach

Evropské státy letos investovaly do obrany rekordních 436 miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o devět procent. Zatímco některé země překračují tříprocentní hranici výdajů na obranu, experti varují před možnými ekonomickými dopady. Situaci navíc komplikuje nejistá budoucnost americké podpory a rostoucí ruská hrozba.

Debata o vojenských výdajích v rámci NATO nabývá mezi politiky na intenzitě. Z celkového počtu 32 členských států již 23 zemí dosáhlo požadovaného dvouprocentního cíle výdajů na obranu. Vzhledem k současné geopolitické situaci se však objevují hlasy, které chtějí navýšit tuto hranici.

„Některé země, jako Polsko a pobaltské státy, se snaží překročit tříprocentní hranici výdajů na obranu. V reakci na to nizozemský premiér Mark Rutte vyzývá Evropu k ještě větší mobilizaci," uvádí list The Economist.

Rozpočtové dilema podle ekonomů

Odborná veřejnost se neshoduje na ideálním modelu financování obrany. Zatímco nizozemský premiér podporuje individuální přístup jednotlivých zemí, bezpečnostní experti prosazují jednotný tříprocentní cíl. Případné navýšení by však znamenalo dodatečné náklady ve výši 280 miliard dolarů, což by významně zatížilo především západoevropské ekonomiky.

Evropské armády čelí kritice za svůj přístup k modernizaci. Místo upgradu stávajícího vybavení často investují do nových, technologicky pokročilých systémů. Tento trend společně s preferencí domácích dodavatelů snižuje efektivitu vynaložených prostředků.

„Válka na Ukrajině ukázala, že i v éře moderních technologií je schopnost masově dodávat zdánlivě zastaralé zbraně a munici na bojiště stále klíčová," připomíná agentura Bloomberg.

Americký faktor rozhodne o budoucnosti

Přestože Donald Trump kritizuje NATO, jeho potenciální nominanti na klíčové pozice uznávají význam aliance. Bezpečnostní expert Lawrence Freedman však upozorňuje na rizika spojená s případnými dalšími personálními změnami.

„Evropa se nachází v krizové situaci, která připomíná nouzový stav během pandemie. Obrana vyžaduje zásadní transformaci, ale otázkou zůstává, zda se evropští lídři dokáží dohodnout a zda veřejnost podpoří zvýšení výdajů," upozorňuje list The Economist.

Budoucnost evropské obrany

Experti navrhují vytváření flexibilních koalic pro řešení specifických bezpečnostních výzev. Příkladem jsou projekty jako Společné expediční síly, European Sky Shield či spolupráce na vývoji raketových systémů.

„Po skončení studené války evropské armády prošly obdobím dlouhodobého podfinancování, což mělo za následek výrazné oslabení jejich bojové připravenosti. I při nejlepší vůli a výrazných investicích bude trvat minimálně dekádu, než Evropa dokáže snížit svou závislost na Spojených státech," konstatuje list The Economist.