Vánoce britských šlechticů v Čechách: Báli jsme se jíst z rodinného stříbra, aby nám nepřimrzlo k jazyku
Foto: Jakub Cabálek
Na zámku v Domoušicích, který dříve vlastnil mimo jiné děkan pražské katedrály sv. Víta Jan Kneisl, slaví Vánoce již více než dvě desetiletí britský šlechtický rod s bohatou historií. Augustine Dunn-Astley-Corbett, známý jako Augustine Dunn, zde tráví svátky jako pátý syn hlavy rodové linie, jejíž kořeny sahají až k Vilému Dobyvateli.
Jak jste si zvykli v České republice a co pro vás bylo náročné?
Život v české zemi znamenal pro naši rodinu obrovský životní přelom. V den, kdy jsem oslavil deváté narozeniny, jsme opustili Francii a přestěhovali se do zámeckého sídla v Domoušicích. V té době jsme z českého jazyka znali pouze slovo "traktor", což nás mylně vedlo k domněnce, že čeština bude podobná angličtině. První školní den nám však ukázal realitu následujících let – komunikovali jsme převážně posunky a zvuky, jako bychom se vrátili do pravěku. Není divu, že první slova, která jsme se naučili, byla ta nevhodná. Místní děti nám je s nadšením předávaly.
Vaše rodina je tak trochu odlišná. Proč se vás někteří báli?
Naše rodina vždy vynikala svou živostí a výstředností. Když jsme se jako cizinci se šesti dětmi a koňmi nastěhovali na zámek, působili jsme jako bytosti z jiné planety. Mé dětství bylo naplněno jízdou na koních, hudbou, fotbalem a dobrodružstvími s místními kamarády. Hra na schovávanou v zámeckých prostorách představovala skutečnou výzvu nejvyšší obtížnosti.
Jak vnímáte české Vánoce a v čem jsou pro vás zajímavé?
První zimu nás překvapilo nebývalé množství sněhu. Nemohli jsme odolat a vytáhli jsme sáně s poníky, kteří nás vozili po zahradě a lesích jako v pohádce. Takové množství sněhu jsme nikdy předtím neviděli, a tak jsme postavili naše první iglú, které bylo paradoxně teplejší než náš dům. Mráz, jaký jsme dosud nepoznali, nás zasáhl až do morku kostí. Bez proper zimního vybavení a bot byl chlad téměř nesnesitelný.
Proč jste se báli jíst z rodinného stříbra?
I dnes je na zámku v zimě chladno. Naše rodina vynakládá značné úsilí na vánoční výzdobu, zejména společenských prostor. Tradiční vánoční strom dosahuje výšky čtyř metrů a ozdoby se stuhami zdobí každý portrét našich předků, kteří jako by dohlíželi na naše stolování. Vytápění těchto monumentálních prostor je výzvou, a chlad je tak intenzivní, že při jídle vidíme vlastní dech. Jednou byla zima tak krutá, že jsme se obávali přimrznutí rodinného stříbra k jazyku. Často žertujeme o tom, že otevřená lednička slouží k ohřátí kuchyně, ale bohužel to nefunguje.
Jaké máte vánoční tradice a jak vnímáte kulturní rozdíly?
Jako katolická rodina navštěvujeme na Štědrý den bohoslužbu. V tu chvíli poslední zbytky tepla opouštějí naše těla a na nosech se tvoří námraza. Naštěstí náš farář Vilém svým vtipným kázáním vždy zahřeje naše srdce.
Učení vánočních koled ve škole bylo pro nás výzvou. Nerozuměli jsme textu a učili se je foneticky, což vedlo k úsměvným situacím. I přes jazykovou bariéru se nám vánoční atmosféra vryla do paměti, zejména domácí cukroví a oblíbená hnízda. České cukroví je nepřekonatelné. Často lituji, že není dostupné celoročně, i když by to pravděpodobně ovlivnilo mou postavu.
Jaké jsou britské vánoční zvyky?
V britské tradici si ceníme vánočních punčoch, které nám "Father Christmas" zanechává u postele, podobně jako český Ježíšek. Tyto punčochy připomínají otcovy lovecké ponožky. Ráno nadšeně rozbalujeme drobné dárky, i když v dospělosti často s bolestí hlavy po večerních oslavách.
Hlavní rozdávání dárků probíhá 25. prosince. Začínáme od nejmladšího a počítáme kola rozbalování. Kdo má nejvíce kol, získává titul "oblíbence roku" - většinou moje sestra Sarah jako nejmladší a jediná dívka.
A jak probíhá váš současný život na zámku
Život na zámku je nepraktický, ale romantický. Málokdo by si dobrovolně vybral takové bydlení. Je nákladné a často nepohodlné. Pokračujeme v tisícileté rodinné tradici, která se stala součástí naší identity. Ve Francii některé rodiny své zámky opouštějí kvůli finanční zátěži. My jsme začali pronajímat část zámku jako letní apartmán, abychom získali dodatečné prostředky.
I přes všechny obtíže je to místo plné romantiky a vzpomínek. Například natáčení videoklipu pro The Silver Spoons spojilo zábavu s tvorbou a zachytilo ducha tohoto místa. Uvědomuji si výjimečnost života v takovém prostředí a jsem hrdý na pokračování tradice započaté v roce 1712. Zámek formuje náš život stejně, jako my dáváme život jemu. Vánoce zůstávají hlavním svátkem roku, kdy se setkává celá rodina. Letos je to období zvláště významné, protože jsem věnoval rok práci na druhém studiovém albu, které plánujeme vydat v únoru 2025.
Galerie: Jak tráví vánoce britští šlechtici?
Zdroje: autorský text