Darování domu je velmi rozhodný okamžik. Jen tak nelze vzít zpět.
Foto: Freepik
Rodiče často pomáhají svým dětem s bydlením. Někteří jim půjčí peníze, jiní se za ně zaručí v bance, a některé páry se rozhodnou darovat svým potomkům rovnou celou nemovitost. Právě tuto cestu zvolili manželé Novákovi, kteří před třemi lety věnovali svému synovi Martinovi byt v hodnotě několika milionů korun. Dnes by svůj krok nejraději vzali zpět, jenže právně je to téměř nemožné.
Když se manželé Novákovi před pěti lety rozhodovali, co udělat s bytem, který zdědili po babičce, nechtěli ho prodat. „Řekli jsme si, že by bylo hezké pomoci našemu synovi, který se zrovna chystal oženit," vzpomíná paní Nováková. Martinovi bylo tehdy 28 let, měl stabilní práci a plánoval založit rodinu. Rodiče mu proto nabídli, že mu dvoupokojový byt v centru města darují.
Martin nabídku s vděčností přijal. Domluvili se, že se o byt bude řádně starat a jednou ho předá svým dětem. Darování proběhlo bez problémů, Martin podepsal darovací smlouvu a stal se právoplatným majitelem nemovitosti. Tři roky se vše zdálo být v pořádku. Martin v bytě bydlel se svou manželkou a narodila se jim dcera. Jenže pak přišla rána.
Martinovo manželství se dostalo do krize a on se začal chovat jinak než dřív. Přestal zvát rodiče na návštěvy, omezil kontakt na minimum a nakonec jim oznámil, že se s manželkou rozvádí. „Najednou jsme zjistili, že syn plánuje byt prodat," říká pan Novák se smutkem v hlase. „Když jsme mu byt darovali, nikdy nás nenapadlo, že by ho mohl zpeněžit a odstěhovat se neznámo kam."
Hledání právní kličky nepomohlo
Novákovi začali okamžitě hledat způsob, jak darování zrušit. Obrátili se na právníka, který jim však sdělil nepříjemnou zprávu. Podle českého práva lze darování odvolat jen ve velmi specifických případech. Pokud se obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy, má dárce právo požadovat vrácení daru.
„Jenže to, že syn s námi nekomunikuje a chce prodat byt, který jsme mu darovali, není z právního hlediska hrubým porušením dobrých mravů," vysvětluje advokát Jiří Malý. „Darování je jednostranný právní úkon, kterým dárce dobrovolně a bezplatně převádí vlastnické právo k věci na obdarovaného. Jakmile je dar poskytnut, stává se majetkem obdarovaného a ten s ním může nakládat podle vlastní vůle." Právní experti se shodují v tom, že pouhý nevděk nebo skutečnost, že obdarovaný neplní sliby dané při darování, není dostatečným důvodem k odvolání daru.
Hrubé porušení dobrých mravů musí být opravdu závažné – například fyzické napadení, vyhrožování nebo jiné jednání, které způsobuje dárci újmu. „Když jsme ten byt darovali, mysleli jsme, že zůstane v rodině. Nikdy nás nenapadlo, že se vztahy takhle pokazí," svěřuje se paní Nováková. „V darovaní smlouvě není žádná podmínka, která by Martinovi zakazovala byt prodat nebo by ho zavazovala k určitému chování vůči nám."
Poučení pro budoucí dárce je jasné
Příběh manželů Novákových by měl být varováním pro všechny rodiče, kteří zvažují darování nemovitosti svým dětem. Právníci doporučují několik možností, jak si zajistit určitou kontrolu nad darovanou nemovitostí. „Místo čistého darování lze využít institut věcných břemen, například právo doživotního užívání části nemovitosti. Další možností je zřídit ve prospěch dárce předkupní právo, které mu dává možnost koupit nemovitost zpět, pokud by ji obdarovaný chtěl prodat," vysvětluje advokát Malý.
Novákovi nakonec přijali skutečnost, že právně nemohou se situací nic dělat. Místo toho se snaží obnovit komunikaci se synem a vysvětlit mu své pocity. „Není to o penězích, ale o vzájemné důvěře a respektu," říká pan Novák. „Doufáme, že si Martin ještě vše rozmyslí nebo alespoň pochopí, co pro nás ten byt znamenal." Jejich příběh ukazuje, jak důležité je při darování nemovitosti myslet nejen na současné dobré vztahy, ale i na možné budoucí komplikace a vše řádně právně ošetřit. Protože jak se říká – důvěřuj, ale prověřuj. A to platí i v rodině.