Ušetřit peníze není težké. Hlavně mít řád a disciplínu.
Foto: Freepik
Zatímco průměrný Čech dokáže měsíčně ušetřit jen 2 853 korun, mně se podařilo za jediný rok našetřit sto tisíc. Není to žádné kouzlo ani dědictví po bohatém strýčkovi. Je to příběh o disciplíně, chytrém plánování a několika jednoduchých trikách, které může využít každý.
Když jsem si před rokem sedla a spočítala své úspory, bylo mi do pláče. I přes slušný plat jsem na účtu neměla prakticky nic. Rozhodla jsem se to změnit a za rok se mi podařilo něco, co jsem považovala za nemožné - našetřit sto tisíc korun.
První krok byl nejtěžší - musela jsem si přiznat, že žiju od výplaty k výplatě. Vzala jsem si tužku a papír a začala poctivě zapisovat každou utracenou korunu. Po měsíci mi bylo jasné, kde jsou moje slabiny. Každodenní obědy v restauraci za dvě stě korun, předplatné tří streamovacích služeb, které jsem ani pořádně nesledovala, a impulzivní nákupy oblečení.
Zavedla jsem nový režim a mám se dobře
Zavedla jsem systém 50/30/20. Padesát procent výplaty šlo na nutné výdaje jako nájem a energie, třicet procent na věci pro radost a dvacet procent rovnou na spoření. Hned po výplatě jsem si nastavila trvalý příkaz na spořicí účet. Ze začátku to bylo jen pět tisíc měsíčně, ale každou korunu navíc jsem tam posílala také.
Největší úsporu mi přinesla změna stravovacích návyků. Začala jsem si připravovat jídlo do práce, kávu jsem si nosila v termohrnku. Měsíčně jsem jen na tomhle ušetřila čtyři tisíce. Zrušila jsem zbytečná předplatné - Netflix, HBO, Spotify. Dalších osm stovek měsíčně v kapse.
Naučila jsem se nakupovat chytře. Potraviny jsem začala kupovat ve slevách, oblečení v second handech nebo na výprodejích. Kosmetiku jsem omezila na minimum a začala používat levnější alternativy. Překvapilo mě, jak málo mi ty luxusní věci ve skutečnosti chybí.
Chce to mít pevný režim a řád
Nejtěžší bylo odolat slevám a výhodným nabídkám. Zavedla jsem si pravidlo 24 hodin - když jsem chtěla něco koupit, počkala jsem den. Většinou jsem zjistila, že tu věc vlastně nepotřebuju.
Po půl roce jsem měla našetřeno první padesát tisíc. To mi dodalo motivaci pokračovat. Začala jsem hledat další způsoby, jak ušetřit. Přestěhovala jsem se do menšího bytu, změnila tarif u mobilního operátora, začala jezdit více MHD místo autem.
Největší radost mi ale udělalo, když jsem zjistila, že mi nový životní styl vlastně vyhovuje. Už necítím potřebu utrácet za zbytečnosti. Naučila jsem se rozlišovat mezi tím, co skutečně potřebuju a co jen chci.
Dnes se mám dobře a budu šetřit i nadále
Dnes, po roce, mám na účtu vysněných sto tisíc a hlavně - vím, že dokážu žít tak, abych si mohla spořit i do budoucna. Není to o tom, že si musíte všechno odepřít. Je to o tom naučit se hospodařit s penězi rozumně.
A moje rada pro všechny, kdo chtějí začít šetřit? Začněte hned teď, i malými částkami. Zapisujte si výdaje, stanovte si cíl a hlavně - vydržte. První měsíce jsou nejtěžší, ale pak už to jde samo. A ten pocit, když vidíte, jak vám rostou úspory, je k nezaplacení.
Zdroje: autorský text