Oskar Hes je šťastný a nevěří tomu, že vyhrál.
Foto: Mikuláš Křepelka/Česká televize
Herec Oskar Hes se stal vítězem třinácté řady taneční soutěže StarDance, čímž potvrdil roli favorita, kterou mu fanoušci přisuzovali od samého začátku. V exkluzivním rozhovoru pro redakci Vimevic.cz Oskar popisuje své pocity bezprostředně po triumfu, vzpomíná na podporu zesnulého otce a odhaluje, jak tato zkušenost změnila jeho pohled na společenský tanec.
Bezprostředně po vítězství v třinácté řadě StarDance jsme měli možnost vyzpovídat Oskara Hese, který spolu s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou ovládl taneční parket. Od počátku soutěže byl jasným favoritem na výhru a všem nyní potvrdil, že má nejen talent, ale také srdce na tom správném místě.
Oskare, jaké jsou vaše první pocity po vítězství?
Upřímně, byl jsem vystřelený do jiného vesmíru. Nemohu tomu stále uvěřit, je to pořád moc čerstvé. Pamatuji si hlavně tu čistou radost, když jsem viděl své blízké v sále a mohl jsem s nimi sdílet ten jedinečný moment. Do smrti na to nezapomenu. Nejradši bych se ke všem rozběhl, ale vše mělo svůj čas. Teď to musím zpracovat a pak snad i pochopím, co jsem dokázal.
Během soutěže jste cítil podporu i od svého zesnulého tatínka Richarda. Jak moc vás to ovlivnilo?
Když jsme začínali trénovat v České televizi, měl jsem skutečně pocit, že táta někde ve vzduchu je a dohlíží na nás. Myslím, že nad námi celou dobu držel ochrannou ruku. Freestyle jsem mu věnoval, protože to zcela znázorňuje to, jak se cítím. Chybí u stolu. Já doufám, že je pyšný.
Od začátku jste byl favoritem soutěže. Jak jste se s tímto tlakem vyrovnával?
Dřív jsem paradoxně společenský tanec neměl rád. Přišlo mi to trapné a chtěl jsem dělat spíš hip hop. Teď vidím, že i standardní tanec je vlastně hustý. Tanečníci jsou borci a chce to roky a roky dřiny. Jsem rád, že jsem se mohl něco naučit a paradox je také to, že čím víc jste pohybově nadaný, tím víc vám tanečník naloží.
Co vás čeká v nejbližších dnech?
Těším se hlavně na Vánoce, kdy budu týden jen ležet, jíst cukroví a řízky a koukat se na vánoční pohádky. Hlavně se těším, že strávím čas se svou rodinou a přítelkyní, protože přes rok na ně nemám tolik času. A StarDance mi ho vzala o to víc, takže jsem moc rád, že se znovu mohu věnovat i tomu, co miluji.
Jak byste zhodnotil celou svou cestu soutěží?
Byla to neuvěřitelná cesta. Musím poděkovat především Kateřině, protože nebýt její energie, nikdy bychom to sem nedotáhli. Jsem vděčný také své rodině, partnerce, přátelům a všem divákům za jejich podporu. A nejvíc mamince, to je můj hnací motor.
Zdroje: VimeVic.cz, autorský text, rozhovor